Tisková zpráva:
Tři roky po povodňové katastrofě a poučili jsme se?
- Vy´zkumné centrum zivotního prostředí zkoumá rizikovy´ management při povodních
Lipsko. Letos v létě je třetí vy´ročí povodně na řekách Labe a Mulde. Materielní skody jsou sice víceméně zlikvidovány, ale realizace preventivních opatření pokračuje. Sociálně vědecky´ ty´m vědců z Vy´zkumného centra zivotního prostředí Lipsko (UFZ) se zaby´vá následky povodní pro člověka i přírodu jakoz i politicky´mi podněty pro prevenci povodní v Evropě. V rámci toho času největsího vy´zkumného záměru EU k tématu povodně (“FLOODsite“) bude provedena analy´za, jak dalece změnila povodeň v roce 2002 vnímání rizika povodní soukromy´mi osobami a zodpovědny´mi zástupci státní správy a jaká konkrétní preventivní opatření následovala - nebo i ne. Kromě toho budou zkoumány různé metody hodnocení protipovodňovy´ch opatření praktikované v Evropě.
povodních spren 2002
Foto: André Künzelmann/UFZ
povodních spren 2002
Hochwasserschäden
Foto: André Künzelmann/UFZ
povodních spren 2002
Vom Hochwasser geschädigtes Haus
Foto: André Künzelmann/UFZ
povodních spren 2002
Foto: Christian Kuhlicke/UFZ
povodňová hráz
Foto: Christian Kuhlicke/UFZ
Technika sama nezajistí ochranu
Účinky povodní na vnímání rizika lidmi vědci zkoumají anketami v domácnostech a rozhovory s experty ve třech sasky´ch komunitách podél řeky Mulde. V Eilenburgu jakoz i v Sermuthu a Erlln u Colditz zjis'ují, jak obyvatelé zvládli povodně a jak budou v budoucnu řesit riziko povodní, jak obce hodnotí riziko povodní a jak vypadají komunální koncepty ochrany. V ústředí těchto vy´zkumů stojí rozpor, ktery´ ovlivňuje politiku protipovodňové ochrany v Německu. Na jedné straně by podle nového spolkového zákona na ochranu před povodněmi měli obyvatelé zijící za ochranny´mi hrázemi převzít více zodpovědnosti při vlastním zabezpečení (pojistění, přizpůsobeny´ způsob staveb atd.). Na druhé straně působí signály z politiky často protichůdně. „Tězistě konkrétních protipovodňovy´ch opatření po záplavách se zaměřilo na technická opatření. V mnoha případech se postavily hráze a staví se vyssí a bezpečnějsí“, sděluje Dr. Frank Messner. Na četny´ch místech podél řeky Labe a Mulde se zřizují zdi, zatímco zničené budovy byly často znovu postaveny na stejném místě.
Materielní skody srpnovy´ch povodní z roku 2002 byly jiz téměř úplně vyrovnány - i u těch postizeny´ch, kteří nebyli pojistěni. Vědci se obávají, ze jednání státu by mohlo vést k tomu, ze bude chybět motivace lépe se zajistit nebo informovat. Tento postoj se můze při dalsí stoleté vodě prokázat jako velmi skodlivy´, neboť povodňové skody zasáhnou předevsím málo informované a téměř nepřipravené skupiny obyvatelstva obzvlás silně. Jak ukázala jedna studie UFZ v Bennewitz an der Mulde, jsou znalosti obyvatelstva o moznostech vlastních opatření proti povodním i nadále velmi slabé.
Spolupráce mezi jednotlivy´mi zemìmi je nedostateèná
Druhé tězistě vy´zkumníků z UFZ v rámci projektu EU-FLOODsite se zaby´vá otázkou, na jakém vědeckém základě jsou v politice činěna rozhodnutí o protipovodňovy´ch opatřeních. Ve srovnávací studii se toho času zjis'uje, jaké hodnotící metody se pouzívají v praxi ve čtyřech evropsky´ch zemích (Německo, Nizozemí, Velká Británie, Česko). Dosavadní vy´sledky ukazují, ze téměř ve vsech zkoumany´ch zemích se pouzívají někdy k velmi precizní analy´zy povodňovy´ch skod, pomocí ktery´ch se předem hodnotí povodňové skody při různy´ch scénářích. Rozdíly existují například v tom, jaké druhy skod se zahrnují. Skody na majetku, jako jsou obytné budovy, se zohledňují vsude, zatímco poskození zdraví a zivotního prostředí se hodnotí jen zřídka. V Německu se člověk setkává s různy´mi metodami analy´zy povodňovy´ch skod, nebo- ochrana před povodněmi je zde úkolem jednotlivy´ch spolkovy´ch zemí. „U protipovodňové politiky se i dnes jestě myslí v úzky´ch politicky´ch mezích a k spolupráci zemí lezících na jedné řece zatím dochází jen zřídka“, kritizují vědci z UFZ a uzavírají: „Při politickém vy´běru opatření se často opomíjí účinky regionálních protipovodňovy´ch opatření na jiné úseky řeky. Tímto způsobem mohou koncepty protipovodňové ochrany vést ke zlepsení situace v městech a obcích na horním toku řeky, zatímco se tímto současně zvy´sí riziko povodní na dolním toku.“
V budoucnosti jednotné protipovodòové zákony v EU
Podle názoru vědců z projektu FLOODsite lze početné nedostatky v dnesní protipovodňové politice mnoha zemí EU odvodit z neexistujícího managementu povodňovy´ch rizik. Ktomu patří kromě jiného zřetelné poukázání na celkové riziko povodňovy´ch událostí včetně skod, ke ktery´m dojde při záplavách navzdory technicky´m opatřením. Důlezité je veřejně diskutovat a předem vyjasnit rozdělení úloh. „Komunikace a informace jsou proto důlezity´mi úkoly managementu povodňovy´ch rizik. Ústředním zájmem musí by´t i nadále povazovat říční oblasti jako celek“, vyzy´vá Messner. Evropská vodní politika to od roku 2000 předepisuje - avsak nikoliv pro oblast ochrany před povodněmi. Důlezity´m krokem správny´m směrem jsou proto karty povodňovy´ch nebezpečí pro celé labské území, které se toho času vypracovávají. Zlepsená kooperace mezi přilehly´mi zeměmi se nabízí zejména při rozhodnutích o protipovodňovy´ch opatřeních s přeshraničními následky. Jako podklad pro zlepsení kooperace se toho času v UFZ vypracovává ve spolupráci s experty z praxe metodická příručka k analy´ze povodňovy´ch skod, tak aby byl docílen pokrok při harmonizaci hodnotících metod. Vsechny vy´sledky a poznatky projektu FLOODsite vplynou do nové rámcové legislativy EU na ochranu před povodněmi, která se toho času nachází ve stadiu plánování.
Tilo Arnhold
Dalsí informace na:
Dr. Frank Messner
UFZ-Department Ökonomie
phone: +49 (0)341-235-2204
e-mail: frank.messner@ufz.de
nebo
Doris Böhme / Tilo Arnhold,
Public Relations of Helmholtz Centre for Environmental Research – UFZ
phone: +49-341-235-2278
e-mail: presse@ufz.de